Ostatni dzienniczek (22)
"Pane redaktore, víte co jsou festival pasy?"
Opět po roce mě přivítala festivalová metropole. Nápisy azbukou lemovaly ulice čekající na první předskokany festivalového obecenstva. Stánky i všelijaké rozličné festivalové dekorace stále ve výstavbě. Zkrátka typická předfestivalová nálada.
Za poslední rok se opravdu nezměnilo skoro nic. Snad pouze na Masarykově třídě září nově zrekonstruovaný Národní dům s útulnou kavárnou a čtyřsetsedadlovým promítacím sálem. Na terase před Thermalem zase chybí tradiční nafukovací stan Espace Dorleans, o jehož přítomnosti se vždy mohli všichni přesvědčit již z dáli od Olšových Vrat kvůli jeho charakteristickému gumovému zápachu. Za ta léta mi Espace přirostl k srdci a teď mi schází. I se zápachem.
Od časných ranních hodin (tj. devět ráno) vystávám spolu s dalšími (ne)šťastnými festivalovými fanoušky stometrovou frontu do hlavní pokladny. Všichni ještě svěží, festivalově nezdevastovaní, poslušně stojíme celé dvě hodiny a krokem se posouváme do jedné ze dvou vyhrazených místností v útrobách hotelu. Je ráno a ostré letní slunce nás nenechává spočinout. Ještě že mám v batohu skládací deštník, který poslouží jako slunečník.
V deset hodin se probouzejí fotografové, jako hyeny si na nás přišli smlsnout. Nejenže k festival pasu dostaneme zdarma úžeh, ještě nás při něm vyfotí a obrázky zveřejní pod titulkem jako: "Karlovarský festival opět přilákal fanoušky filmu." Asi už z toho sluníčka musím bláznit. Možná to je vše záměr - první síto - pečlivě promyšlená hra organizátorů festivalu, která má zajistit, že se k lístkům dostanou jen ti nejodolnější.
Již jsem ve stínu, vítězství je na dosah. Z místnosti, kam se snažíme tak úpěnlivě dostat, právě vyšel člověk, který nesl něco, co se dá popsat jako balík obsahující lístky, pasy a katalogy. "No to se nemáte co divit, že tu čekáme dvě hodiny, když to vykupují po balících," prohodil jeden starší pán o pár míst za mnou a mě napadla katastrofální úvaha. Co když při takové spotřebě jsou již skoro všechny lístky vyprodány?
Znaven, vyčerpán a destruován vycházím z pokladny. Se všemi lístky až na jeden titul, který mi někdo vyfouknul rovnou před nosem. A nyní už následuje ledová citronáda.
Pátek, 3. července
1. 13:00, Kongresový sál - Mimo život (133)
2. 16:00, Městské divadlo - Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna (1D5)
3. 18:30, Městské divadlo - Varieté (1D6)
Sobota, 4. července
1. 10:30, Lázně III - Dobrou, mámo (2L1)
2. 13:00, Pupp - A co teď? (2P2)
3. 18:30, Městské divadlo - Cesta do Říma (2D6)