tomtomtoma

Díváno květen až červenec, říjen a prosinec 2009, listopad 2010, březen a srpen 2011 a opětovně prosinec 2018 až únor 2019.. Číslo čtyři mého výběru se stalo mojí osudovou láskou. Ingmar Bergman se svým existencialismem dokáže pořádně zarýt pod kůži. Rozervanost lidské duše se v beznaději natahuje po střence nože a chce rázem ukončit úzkostnou bolest nitra. Bůh byl zabit, nebo se za něj vydává sám ďábel a vysmívá se vznešeným hodnotám. Vnitřní běsové nabývají hmotné podoby, přemáhají rozum a přebírají vládu nad lidském tělem. Bergman je strach před prázdnotou smrti a zdeformované city lidské společnosti. Bravurně používá psychoanalýzu, vizuální podoba jeho filmů je uměním výrazu, používá symbolismus i expresionismus. Zajímá se o hloubku a příčiny, cynismus je prostředkem i důsledkem. Je fascinován ženou, snažil se je pochopit, ovládnout a využít. Ingmar Bergman patřil mezi největší filmové umělce celého světa, niterná rozervanost povstává ve svých nejskutečnějších podobách. Severská ponurost se natrvalo zachytila na filmové pásmo.

11 Sedmá pečeť/ Jako v zrcadle/ Mlčení/ Persona/ Hodina vlků/ Hanba/ Scény z manželského života/ Ze života loutek/ Fanny a Alexandr
10 Vězení/ Léto s Monikou/ Tvář/ Pramen panny/ Hosté večeře Páně
9 Čekající ženy/ Úsměvy letní noci/ Lesní jahody/ Obřad/ Náruživost/ Hadí vejce/ Po zkoušce
8 Prší nám na lásku/ Letní sen/ Dotek/ Šepoty a výkřiky
7 Za štěstím/ Než se rozední/ Ďáblovo oko/ Tváří v tvář/ De fördömda kvinnornas dans/ Podzimní sonáta/ Saraband

5 A co všechny ty ženy

3 Daniel (Stimulantia)