Ostatni dzienniczek (12)
Enter the void
Z takového úhlu, z pohledu hrdiny, by se měly točit všechny filmy. Nebo aspoň většina. Jako u knížek co jsou někdy vyprávěny z třetí osoby a někdy v první. Proč není kamerou z první osoby vyprávěno tolik filmů jako knížek? Jak máme vědět co hrdina ve filmu prožívá když mu kamera zabírá obličej a ne svět tak jak ho on vidí?
Neznáte někdo nějaký jiný film natočený z tohohle úhlu?