Ostatni dzienniczek (117)
Poetická vsuvka od Zeldy
48 Předání Kháriela a Khatise
Khariel, věčný bojovník, potácí se věky
prošel nezměrné krajiny, všechny podivné oblasti
odhodlaný Khariel, Nemrtvý, kráčí zpátky
přišel z hluboké trhliny času přes ohnivé propasti
Khatis, paní všech strachů, je lačná, hladová
stojí na nejvyšším kopci v zemi Nebytí
šklebí se v noci, kdy sny přináší přání ledová
nasává obavy a strach dospělých i dětí
Na území nikoho, za úsvitu, potkali se
Khariel pokorně poklekl a dal jí jediný dar
právě probíhá předání Khriela a Khatise
ona s úctou přijala moc a sílu jenž neměli tvar
Nikdo nebyl svědkem onoho předání různých sfér
nikdo nebyl kdo by ho popsal pomocí stříbřitých per