tidwell

"Jak těžký je tento svět pro malé věci."

 

V mnohém tak jiné a přece jen něčím tak stejné filmy. Dělí je pouhých šest let i žánrové hranice... I když... The Night of the Hunter je mimo žánry a i když jsem se na film díval nejprve "jen" kvůli skvělé hudbě Waltera Schumanna, příběh si mě získal a bavilo mě proplouvat žánrovými hranicemi, člověk byl v očekávání, kam se to zase pootočí. Chvíli to byla ztřeštěná komedie s přehrávajícími figurkami, chvíli dobrodružný pohádkový příběh pro děti (až na to Henryho klení), chvíli drama s démonickým Mitchumem, ďáblovým kazatelem, který ze sebe během pár vteřin dokázal udělat šaška. Do toho ta zvláštní noir atmosféra (to myslím vážně :-) včetně kamery, která hlavně v nočních scénách komponovala děj do ostře kontrastujících černobílých obrazů, v nichž hrály významnou roli stíny a vytvářela tak zvláštní zlověstnou atmosféru... úžasný zážitek. Samozřejmě, že film svým způsobem mluvil o době, ve které vznikal - nejen tou typickou formální stránkou - ale i samotným příběhem dětské bídy a chudoby na periferii. Rovněž zneužití "biblického diskurzu" samozvaným kazatelem nebo závěrečné běsnění davu cosi o stavu americké společnosti té doby mohou vypovídat, ale film naštěstí stojí hlavně na příběhu dětských postav...  

 

https://www.youtube.com/watch?v=XiBMDIXyH_4

 

Mezi puritánstvím a posedlostí zlem je jen neznatelná hranice. K překvapivě odvážnému příběhu Neviňátek jsem se taky dostal přes hudbu (viz cover verze obou písní Cécile Shott/Colleen - díky!). K tomuto filmu je zbytečné něco dodávat, musí se vidět a nejlépe film zpracovat po svém a vyhnout se příliš dlouhým analýzám, každý tam něco najde... hlavně sám sebe.

 

https://www.youtube.com/watch?v=KWkXJGCXRSc