salahadin

Léta Páně 1296 zemřela Anežka, dcera znojemského purkrabího Bočka. Mnich Jindřich Řezbář o ní napsal, že byla půvabná, krásná a výmluvná. Zemřela v parném létě a z kdysi krásného těla, t.č. tlejícího, vycházel prý příšerný puch, že i mniši, kopajíce hrob její, nechali raději motyky ležet v hrobě, neb pro ten puch nemohli nářadí vytáhnout. A k tomu mnich Jindich poznamenal: "Nejdříve svět, ach, samý je květ, pak schýlí se k zemi, kdo se dřív podobal kvítku, ten v suchou se promění snítku. Pročpak se pyšníme as, když jsme jen bezcenné bláto, jsme-li jen hlína a kal a opět se změníme v hlínu."