Ostatni dzienniczek (8)
Vyhraněnost Quentina Tarantina – vyhraněnost jeho fanouška
Jedno ze dvou tvrzení výše bude platit, pokud nebudou platit obě.
Projekce Nespoutaného Djanga pro mne byla velkým zážitkem, který v závěru vyústil v nepochopení. Z výborného zážitku rázem stal se neočekávaně nepříjemný zážitek. Kdo viděl, jistě mi rozumí. Kdo neviděl, nechť ho to neodradí v návštěvě kina!
Přeci jen, každý jsme jiný. A to, že mně nemusí vonět negerský naturel na pět jednoznačných hvězd, jež jsem vyjma Jackie Brown a právě Djanga každému Quentinově filmu dal, neznamená, že nebude vonět i ostatním. Otázkou však je: mám se cítit jako předpojatý blbec, když se přitom jako rasista necítím, nebo Tarantino tvoří filmy o černoších předpojatě, tedy jinak, řekněme méně propracovaněji, než snímky s hlavními postavami různě barevnými?