Sidonka

Svého času jsem měla do Galerie Rudolfinum předplacenou permanentku a chodila na často dosti kontroverzní, šokující, provokativní a jinak mírně ujeté, leč nanejvýše zajímavé výstavy. Bohužel se patrně změnil kurátor a já přestala výstavám rozbitých praček na prádlo a podobným "uměleckým skvostům" rozumět. Již dlouho jsem Rudolfinum nenavštívila a obávám se, že k tomu ani v dohledné době nebude důvod. Proč se obdobným výstavám, které nemají podle mého s výtvarným uměním, sochařstvím nebo art.fotografiemi co dělat, dává vůbec prostor? Neznám nikoho z obyčejných lidí, kteří by nad něčím podobným okouzleně a zadumaně meditovali, obdivovali něčí talent či "skládkám odpadků" snad dokonce rozuměli. Fotografie pod textem pochází ještě z lepších dob, kdy probíhala například místy pořád ještě snesitelná, ač poněkud zvrácená výstava "Decadence Now!... Za hranicí krajnosti", znázorňující například beznaděj a utrpení.  Byly však i ještě lepší, podle mého názoru vydařenější a umírněnější expozice... Škoda jich...