Ostatni dzienniczek (11)
Marek Eben mi dluží peníze...
Marka Ebena jsem potkal v hospodě v Brně, kde byl zřejmě na zájezdním divadelním představení. S přáteli u našeho stolu jsme pili z kýble morgana s colou. Marek si přisedl a dal se s námi do řeči, musím přiznat, že jeho vyprávění bylo zábavné. Číšník nosil další a další kýble, v jejichž placení jsme se střídali, jen Marek se o svou rundu ne a ne přihlásit. Když se večer chýlil ke konci, viditelně podroušený Eben vzal telefon a kabát a omluvil se, že si musí venku zařídit důležitý hovor. Jaké bylo naše překvapení, když se nejen že nevrátil, nýbrž si ještě na cestu vzal na baru flašku nejdražšího rumu, samozřejmě na účet našeho stolu.