Najczęściej oglądane gatunki / rodzaje / pochodzenia

  • Dramat
  • Komedia
  • Sensacyjny
  • Animowany
  • Dokumentalny

Ostatnia ocena (7 746)

Godzilla i Kong: Nowe imperium (2024)

26.05.2024

Stranger Things - Season 2 (2017) (seria) (S02)

26.05.2024

Biedne istoty (2023)

26.05.2024

Kung Fu Panda 4 (2024)

25.05.2024

Ekipa z dżungli. Misja ratunkowa (2023)

25.05.2024

Złodzieje na pokładzie (2023)

24.05.2024

Wszystko będzie dobrze (2022)

24.05.2024

Nic bych neměnila (2022)

24.05.2024

Żegnajcie laleczki (2024)

18.05.2024

Reklama

Ostatni dzienniczek (51)

24. týden (od 13.6. do 19.6.2016)

Filmové zhodnocení:
I v 24. týdnu jsem viděl 6 filmů, z nichž 2 filmy byly dle autobiografie kontroverzních umělců (příliš nudný a nedivácký biografický snímek Pasolini, o posledních dnech a skonu skandálního režiséra Pier Paolo Pasoliniho v podání umrtveného Willema Dafoa; nenadchl ani snímek podle biografického románu Henry Millera Tiché dny v Clichy, o prostopášném životě začínajícího amerického spisovatele v předválečné Paříži v nevěstinci, který byl příliš monotónní); 2 české snímky (černobílý, depresivní artový biopic Já, Olga Hepnarová, o slavné české vražedkyni, který je kvalitně obsazen i natočen; a naopak barevný, rozjařený hudební Muzikál aneb Cesty ke štěstí, který je sice koukatelný, ale kvality moc nepobral); a 2 akční snímky z londýnského prostředí (britská akční nekorektní komedie Grimsby, o agentovi MI6 a jeho hulvátském dementním bratrovi, který děj moc nemá, ale nechutných vulgárních fekálních prasáren přehršle, čímž dost ztrácí na kvalitě celého snímku; a americký akční výplach Pád Londýna, který má kvalitní nonstop akční scény, málo nesmyslných dialogů a veze se na vlně první signální, kdy hodně připomíná lepší béčko s větším rozpočtem).

 

Nejlepší film týdne:
Já, Olga Hepnarová – český snímek o poslední české popravené ženě, která vejtřaskou v roce 1973 najela na chodník a přejela 8 lidí, má skvělou depresivní atmosféru, kvalitní výkon hlavní představitelky a nepůsobí vůbec trapně nebo televizně. Z dalších filmů zaujal jen akční Pád Londýna.

Nejslabší film týdne:
Pasolini – filmy režiséra Abela Ferrary se mi nikdy moc nelíbily, ale netušil jsem, že takhle zmrví i film o takovéto kontroverzní osobě, který jsem myslel, že se ani zmrvit nedá. O jednom z nejzajímavějších umělců vytvořil filozofický blábol o ničem, který nezachránil ani jinde skvělý Willem Dafoe.

Nejlepší herecký výkon týdne:
Gerard Butler (Pád Londýna) – trochu nečekaně se zde objevil akční hrdina z neambiciózního výplachu, ale to jen díky absenci kvalitních hereckých výkonů, přičemž charismatem zde házel dokonale, určitě více než v minulém týdnu viděném Bohové Egypta.

Michalina Olszańska (Já, Olga Hepnarová) – tato Polka předvedla skvělý výkon a českou vražedkyni ztvárnila naprosto dokonale, kdy člověk měl pocit, že sleduje skutečnou Olgu.

Nejslabší herecký výkon týdne:
Martin Písařík (Muzikál aneb cesta ke štěstí) – ve filmu nebylo moc kvalitních výkonů téměř u nikoho, ale Písařík svou postavu nezvládl vůbec, kdy jeho fotograf byl hodně neuvěřitelný a necharismatický.

Vica Kerekes (Muzikál aneb cesta ke štěstí) – občas má tahle Slovenka lepší chvilky, ale zde byla její postava velmi nezajímavá, nesympatická a svou českoslovenštinou iritující.

 

Hudební zhodnocení:
V 24. týdnu jsem slyšel pouhých 5 alb, které navíc více inklinovala k elektronickému stylu a byla z roku 2016, z nichž 2 alba byla žánru EBM (úžasné trojalbum This Is Where Death Begins americké aggrotech kapely Combichrist, kdy první CD bylo více rockové s příměsí industrial EBM punku, kdy místy připomínalo Marilyna Mansona, druhé CD již bylo čistě aggrotech EBM a třetí byl záznam živého vystoupení; a synth-pop EBM album A Dog and His Boy, od pro mě neznámé německé kapely Nova-Spes, kdy to byl pro mě příjemný zážitek, při kterém jsem si mnohdy vzpomněl na kapelu De/Vision); 2 alba kapel používající rap (americký bílý rapper Macklemore, tentokrát sólo vydal album Love Not War, na kterém je znát absence jeho parťáka Ryana Lewise, a jedná se o jeho nejslabší počin; příliš neoslnil ani mixtape Suck on This, jihoafrické rap-rave kapely Die Antwoord, ale vzhledem k tomu, že se jedná pouze o mixtape a ne plnohodnotné album, tak jsem ani zázrak nečekal); a 1 taneční album (norský DJ Kygo, hrající styl tropical house a deep house, vydal v květnu svůj debut Cloud Nine, který se dá zařadit ke kvalitnějším a vyrovnaným tanečním počinům, a plno hitů z alba již představil během posledního roku).

 

Nejlepší hudební album týdne:
Combichrist – This Is Where Death Begins = americká aggrotech kapela, založená Norem Andym LaPleguou, velmi překvapila svým osmým studiovým albem, které zaujalo hlavně svou první rockově-industriální částí, která se může vyrovnat Marilynu Mansonovi. Určitě se na kapelu a jejich předešlá alba podívám víc zblízka.

Nejslabší hudební album týdne:
Macklemore – Love Not War = americký rapper Ben Haggerty aka Macklemore překvapil v roce 2012 ve spolupráci s Ryanem Lewisem a jejich debutovým albem Heist, pak jejich práce již měla sestupnou tendenci, kterou nepozvedl ani Macklemore na sólové dráze tímto počinem.