Honza135

Po více jak po roce jsem uzavřel kapitolu zvanou "produkce vizuálních novel od kreslířky Sajori". Nebudu vám lhát, během toho celého roku jsem od její tvorby nesčetněkrát utekl k závodním videohrám, válečným strategiím nebo sledování dokumentů. Ale pokaždé jsem se po několika týdnech dokopal a kousek po kousku jsem prostupně získával ten šťavnatý progres.

Dnes mohu slavnostně oznámit, že jsem konečně dohrál Koikumu, tedy asoň její základní verzi, neboť addon už fakt hrát nechci. Už tak cítím, že mi odumřelo víc jak polovina mozkových buněk, nemluvě o plejádě nechutných sexuálních scén, které mě nejenže nevzrušovaly, ale měl jsem problém s tím, že jsem u nich usínal.

Tím bych toto dobrodružství uzavřel. Všem, co mají svých pět pohromadě, důrazně radím, aby v mých šlépějích raději nechodili, a to kvůli ochraně vlastního duševního zdraví. A dám vám ještě jednu radu: Nikdy si nekupujte vizuální novelu podle obalu! Hezkej vizuál je možná lákavý (a já jakožto ukázkový simp jsem neodolal), ale scénář tohoto paskvilu vás zaručeně zničí. Nicméně je pravda, že Nekopara byla ještě o level horší.

Ale chápu, že byste si rádi přečetli můj názorový rozbor. Přiznám se, že toho nejem vůbec schopen. Tak snad vám to dostatečně nahradím přednáškou na téma této zvrhlé kreslířky, kterou jsem zpracoval letos na jaře pro Animefest.