Florfila

Jsem nucena aktualizovat bodování Hostelu. Proč? Protože kdybych dostala nabídku od krvelačné nadnárodní společnosti, která si stodolarovkou vytírá i prdel, neváhala bych ani vteřinu. S největší radostí bych servírovala naše milé hosty pod náčiní bohatým pánům a s neskrývanou slastí koukala na jejich plastickou úpravu klíčovou dírkou. A nechci se nijak zvlášť kasat, ale možná bych nadrženým pánům přihodila pár rad, kterak lépe dojít k uspokojení svých (nebo mých?) zvrácených choutek.

To mi připomíná, že se musím zeptat svých drahých kolegyň, zda mají stejně přebujelou fantazii jako já. A možná, že to raději odložím, neb bych nerada působila divně. Štěstí, že nežijeme v budoucnosti a nehrozí nám kriminál za zvrácenost lidské mysli. Na druhou stranu bych našim milým hostům mohla i děkovat, že mi dávají výborný základ pro rozvíjení mých zvířecích představ.

Ach Praho, srdce Evropy, kdybys jen tušila, jakých návštěvníků a parodií na cestovatelskou vášeň se dočkáš, myslím, že by ses při svém zakládání raději propadla do nejtemnějších míst lidských zad.

Takže drazí takzvaní cestovatelé a objevovatelé rozličných kultur, dám vám velice přátelskou radu. Před návštěvou místa určení si prosím prostudujte plánky MHD nebo taxi, kupte si, stáhněte si, vyčarujte si nějakého průvodce, zabere to pár minut. Zjistěte si alespoň základy o dané destinaci a můžete vyrazit. Stačí na malou chvíli nechat Facebook Facebookem.
Nenuťte mě rozvíjet mou fantazii!!! Pohár jednou přeteče a je z toho masakr motorovou pilou. Já tu sice žádnou nemám, ale za to je tu spousta příborů, které bych vám mohla nacpat do prdele, spousta propisek, kterými by se daly prošpikovat duté hlavy, otvíráků na víno, kterými bych otvírala oslepené zbytky pupečních šňůr a spousta dalšího, neškodně se tvářícího náčiní, které by v mých bujných představách mohli získat daleko rozsáhlejší škálu použití.

Opravdu! Neptejte se mě na to, co máte v Praze dělat. Neptejte se mě, kam máte jít a co byste měli vidět. Nejsem Sibyla, abych věděla, co chcete dělat a co chcete vidět. Nevím, jestli si chcete jít ožrat držky, nebo chytit nějakou pohlavní chorobu. Nevím, jestli se chcete kochat židovskou čtvrtí, nebo si nechat posrat hlavu koněm Kájíka IV. Vážně, ale vážně to nevím. A vážně nemám chuť, trpělivost ani sebemenší touhou objevovat vaše nejniternější cestovatelské choutky. Moje rada je tedy taková: „Sbalte si svých pět švestek, támhle je okno a můžete u nás třeba obdivovat krásně položenou dlažební kostku. A ještě předtím zavolejte rodičům a z plna hrdla jim nachčijte do uší, že z vás vychovali nepoužitelnou chamraď, která je v šoku z klíčové dírky, klíče a kliky od dveří!!!" Tohle je to jediné, co pro tenhle svět můžete udělat. Věřte, obejde se bez vás!!! Protože jedině tak můžete přispět světu, jedině tak učiníte, co od vás žádá. Jedině tak neproměníte Martyrs v procházku růžovým sadem a lidskou stonožku v pohádku pro děti.

Takže otevřít hlavy a nasrat do krku.

Pac a pusu, pac a pusu
Vaše Super drbna