nikoletkaa

Ok, seriál The Vampire Diaries je prostě jeden výborný soundtrack!
A to od dílu prvního až do dnes :)
btw. Tahle scéna je tou Scénou ;)
btw2. Song by Ross Copperman - Holding on and Letting Go

Na brigádě dělám šílenou monotónní práci. Její jediné dvě výhody jsou za a) je celkem dobře placená a za b) dá se u ní skvěle přemýšlet. :) 

Jeden den jsem se takhle zasnila a do hlavy se mi nějak dostaly scény z různých amerických komedií. Řekla jsem si, že alespoň jednou za život, bych chtěla uspořádat párty, právě jako vystřiženou z nějaké té komedie. No, já myslím, že je to sen spousty teenagerů. :)

Až by moji drazí rodičové odjeli z domu, pozvala bych celou svou střední školu do mého obrovského domu. Část by se odehrávala uvnitř a část venku na obrovské zahradě s obrovským vyhřívaným bazénem. Všichni by se skvěle bavili, hudba by hrála na maximum, takže by na nás milí sousedé jistě zavolali policajty. S těmi bych to ale vyřídila v klidu, v pohodě a bez emocí :) Potom, co bych se rozloučila s hosty, uviděla bych tu spoušť, kterou spáchali. Matčina šíleně drahá váza, dovezená až z kdesi z Japonska, by byla rozbitá a její střípky zašlapané v perském koberci a tátův mahagonový stůl v jeho pracovně by byl nenávratně zničený politým alkoholem. A to bych nemluvila o všude přítomných zbytků jídla. Přesto bych to všechno uklidila, protože kdybych měla čekat na služku, která by přišla druhý den odpoledne, bylo by pozdě.

S klidem v duši bych šla za svítání spát a měla bych pocit, že právě ten můj večírek byl večírek století :) Probudilo by mě až zvonění rodičů a se šíleným bolehlavem bych je šla dolů přivítat...

Celkem hezká představa. Ale bohužel u mě to jen jako hezkou představou zůstane. Nebydlím v obrovském domě, máme byt 3 + 1, zahradu nemáme žádnou a tudíž o bazénu si můžu nechat jen tak zdát. Moje mamka vázu z Japonska též nevlastní (jak by taky mohla, když naši byli nejdále v našich sousedních zemích) a táta rozhodně nemá pracovnu, čili ani žádný mahagonový stůl :)

Ale není špatné si občas takhle zafantazírovat :))

Tak září právě skončilo. To známená, že začíná říjen. Dále to znamená to, že škola už je naprosto v plném proudu - zvláště pokud jste v maturitním ročníku a všichni profesoři vás ujiišťují, že maturita rozhodně nebude procházkou růžovou zahradou. Ale co je na září úplně to nejlepší, je to, že většina seriálů, které jste před létem sledovali, opět rozjíždí své nové řady. Já, jakožto velký seriálový fanoušek,  z toho mám samozřejmě radost, ale když si na každý den naplánujete sledování jednoho nebo více dílů, kdo se má potom za vás chystat do školy? :) Tento problém u sebe pozoruji už delší dobu. Chtěla bych se ho zbavit, ale prostě to nejde. Vemte si takovou Gossip Girl - právě běží pátá řada, což znamená, že jste s ní strávili už 4 roky života, a teď byste najednou měli skončit? Ani náhodou :) Takže budu doufat, že mě můj mozek, který, když chce, je schopen si zapamatovat celkem hodně během chvilky (samozřejmě jen do druhého dne, pak se mi to jasně vykouří z hlavy), opět nezklame :)

Hodně úspěchů všem studujícím, závislým na těch fiktivních světech! =))

Tak i já bych se, s dovolením, ráda vyjádřila k tomuto novému "fenoménu". Říkám si, že "fenomém" je vlastně to správné slovo - každý o tom mluví, každý o tom píše, každý o tom čte, každý na to má nějaký názor - ať už kladný či záporný. Já se řadím k té skupině lidí, která to vnímá velice pozitivně. Všude a všichni kritizují Novu, že tuhle "telenovelu" zařadila do prime-time televize. Jakoby se nějak lišila od jiných našich českých seriálů typu Ordinace, Cesty domů apod... Telenovely pro mě odjakživa byly symbolem nepřirozeného chování, přehrávání, přehnaných gestikulací a velké vrstvy make-upu. Čím více ale sleduji právě Tisíc a jedna noc, tím více přicházím na to, že to není ta typická telenovela. Hrdinové se chovají přesně tak, jak bych se zachovala já, nic nepřehánějí (snad jen ta babička, Nadidé myslím, příliš často brečí). Neříkám, že je to "ze života", ale nemá do něj daleko. Navíc si k hercům postupně vytvářím sympatie, a když slyším znělku, která hraje u závěrečných titulků, nemůžu se dočkat dalšího dílu (též nevím, kde se to ve mně vzalo) :)

Mimochodem, věděli jste, že Šeherezáda a Onur jsou pár i ve skutečnosti? :))